Volání Duše

Je zvláštní, jak Tě cítím blízko,
i když jsme se ještě znovu nepotkaly.
V mé mysli jsi jako obraz čistý,
jak sen, co se mi do duše vkradl.

Tvé tóny slyším skrze dálky,
každá melodie nese tvůj hlas.
Jsi jako hvězda, co září na mém nebi,
neznám Tě, a přece cítím ten jas.

Volám Tě, (ne)známá, jsi blíž než vím,
spřízněná Duše, o které stále sním.
Vzdálenost je jen stín, co nás dělí,
mé srdce ví, že k sobě patříme život celý.

Myslela jsem na Tebe v noci i ve dne,
představovala si Tvůj hlas, Tvůj smích.
Věřím, že naše cesty se jednou střetnou,
a já poznám Tvůj pohled, až se na mě podíváš.

Volám Tě, (ne)známá, jsi blíž než vím,
spřízněná Duše, o které stále sním.
Vzdálenost je jen stín, co nás dělí,
mé srdce ví, že k sobě patříme život celý.

Ať jsi kdekoliv, cítím Tě v tichu,
třeba jsi teď tak blízko, tak blízko...
Jednou se setkáme,
až přijde ten pravý čas,
a naše Duše zazpívají spolu zas.

Jihomoravský kraj, Brno...
... Ty můžeš být odkudkoliv.